Velikonoční pondělí je z hlediska zvyků nejvýznamnějším dnem velikonočního období. Tento den se odbývá pomlázka. Tímto slovem rozumíme několik věcí: pomlázkou je spletené vrbové nebo jívové proutí, kterým chlapci šlehají děvčata. Pak je tak nazýváno samotné šlehání a konečně se pod stejným pojmem skrývá obvyklý velikonoční dar – malovaná vajíčka, nebo chcete-li kraslice.

Toho dne je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka.toto základní schéma má řadu variant. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.

Velikonoční pondělí je již dnem veselých lidových oslav a bohatého hodování, svátkem jara, znovu se probouzející přírody, naděje na dobrý hospodářský rok, dobrou úrodu, zdravý a šťastný život. Znalci tradic doporučují bílou zeleninovou polévku a třeba i vepřo knedlo zelo. Na stolech se stejně tak mohou objevit všechna velikonoční jídla, zelená jarní i vydatná masová. Prostě hody.