V tento den se konaly slavné bohoslužby na počest vzkříšení Ježíše Krista. Chodilo se ke svatému přijímání a světili se velikonoční pokrmy - mazance, vejce, beránci a víno. Pokrmy se vyrovnaly na talíř a  zavázaly do uzlíku z čistého bílého plátna. V kostele se po mši daly na hlavní oltář a kněz je posvětil. Když se pak  přinesly domů, hospodář rozkrojil vajíčko na tolik dílů, kolik bylo v domě osob. Každý svůj díl požil ve stoje.

Kdyby potom v lese zbloudil, měl si vzpomenout na toto společné jídlo a hned nalezl pravou cestu. Z posvěceného mazance se kus dával dobytku a skořápky ze svěcených vajec se zahrabávaly na zahradě. Kousek mazance a vejce se hodily do studny, aby měla zdravou vodu.

V tento den lidé nosili do kostela velikonoční krmi, aby ji nechali posvětit. Doma pak každý ujedl kousek svěceného pokrmu. Bývalo zvykem podarovat též domácí zvířata.
V neděli se konaly i obřadní jízdy na koních. S koňmi se objížděla pole a žehnalo se jim pro dobrou úrodu. Na Hod boží velikonoční se nemá například zametat, vynášet hnůj z chlívů, mýt nádobí, čistit boty. Tento den si také lidé brávají nový slavnostní oděv.
Ženy i dívky finišují s přípravou vajíček. Jedna náročnější technika střídá druhou. V pondělí se pak chlapci mohou těšit z vajec vyškrabovaných, lepených slámou, zdobených drátky či batikovaných voskem.