Tradice čokoládových velikonočních vajíček pro děti je ve Francii hodně rozšířená. Čokoláda se pojídá v jakékoliv formě - čokoládová vajíčka, čokoládové slepičky, čokoládové zvony atd. Legenda říká, že zvony, které se v pátek vrací do Říma, naberou vajíčka, aby je v neděli při zpáteční cestě rozházely po zahradách.
Dětem pak nezbývá nic jiného než tyto vajíčka hledat. Velikonoční pondělí je dnem pracovního klidu, ovšem žádný náboženský význam tento den nemá.
Ve Francii zvou kostelní zvony každý den v roce věřící ke mši. Výjimkou jsou Velikonoce, kdy od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty oněmí. Říká se, že odletěly do Říma, aby tam byly požehnány a zpátky se vrátily s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti. A když letí nad Francií, všechny ty dobroty - vajíčka, kuřátka, zajíčci - k velké radosti dětí popadají dolů. Ty pak odpoledne vyrážejí do zahrad, aby tam poztrácené sladkosti posbíraly.
Ve Francii se říká, že na Velký pátek všechny zvony odletí do Říma, nesouc sebou zármutek z Kristova ukřižování. V Římě jsou požehnány a vrací se zpátky se spoustou čokoládových dobrot a vajíček pro děti. Ty je pak v neděli v zahradách sbírají. Na znamení této tradice ve Francii od Velkého pátku do Velikonoční neděle nezvoní kostelní zvony. Rodinnou tradicí je také válení vajíček z mírného svahu. Ty, které "přežijí", symbolizují kameny odvalené z Kristovy hrobky.